Pro nás s vámi, jablko je jen jablko a meloun ... pochopili jste logiku. Ale pro japonský umělec, Tomoko Sato je čisté plátno připravené pro tenké umění. V roce 2004, Tomoko navštívil Thajsko a právě se zamiloval do tradičního thajského stromu vlákno. Ona byla vyškolena na nejlepších mistrů, se vrátila do Kyoto a pokračovala v tradici - se změnou sama: Vybral si strom, ale ovoce a zeleninu.
Ovoce řezbářství - plavidlo, vyžadující zvláštní oddanost, jemnost a pozornost k detailu. V rukou zkušeným řezbářem může být jakýkoliv ovoce, zelenina a dokonce i berry uměleckým dílem. Nejoblíbenější "plátno" je meloun. Trojrozměrné růže, vrstvené květy, složité lístky, jemné labutě a mnohem více jsou obvykle vyříznuty. Tam je, kde se otočit! ->
jeden.
Předpokládá se, že toto řemeslo vzniklo v Číně během dynastie Tang, která existovala od 618 do 906 let naší éry. Dnes je tato jedlá umělecká díla používána nejen v kulturních a tradičních obřadech - často zdobí domy, hotely a restaurace.
V Thajsku je ovocné řezbářství nezávislému umění a řemeslo, které se nazývá "kae sa luk". První vyřezávané postavy z melmínů patří dynastii Sukhothai, který vládl v XIV století .-->
2.
Legenda říká, že během vlády krále Pira Ruang v roce 1364, dáma Nang Noppomart chtěla, aby její vor vynikal mimo jiné na festivalu. Proto vzala květinu pro vzorek a vyřízl ji ze zeleniny. Ona také řezala malý pták, který sedí v květu. Říká se, že její dovednosti jsou tak ohromeny králem Phry Rouen, že se rozhodl, že všechny thajské ženy by měly zvládnout toto řemeslo. ->
3.
čtyři.
Pět.
6.
7.
osm.
devět.
10.
jedenáct.
12.
13.
čtrnáct.
patnáct.
šestnáct.
17.
osmnáct.
devatenáct.
dvacet.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
třicet.
